První a snad poslední bydlení

Dobrý den, jsme mladá rodina – já, manžel a naše dvouletá dcera. Zatím bydlíme v pronajatém dvougeneračním domě společně s mojí maminkou a jejím manželem, který je s maminkou od mých dvanácti let. Máme spolu hezké vztahy a jsme rádi, že můžeme žít takto pohromadě.
Ještě o Vánocích 2025 jsme počítali s tím, že na vlastní bydlení budeme muset ještě několik let šetřit. Krátce po Vánocích ale přišla smutná zpráva. Můj tatínek vážně onemocněl a já už jsem neměla možnost se s ním pořádně rozloučit. Tři dny jsem proseděla u jeho nemocniční postele a čekala, jestli se alespoň na chvíli probere.
Po jeho smrti jsem se od notářky dozvěděla, že mi tatínek zanechal své životní úspory. Díky tomu si dnes s manželem můžeme dovolit koupit náš první a doufáme, že i poslední domek.
Nechtěli jsme kvůli tomu rozdělit rodinu, a proto jsme se rozhodli hledat dvougenerační dům, ve kterém bychom mohli zůstat všichni spolu.
Jsem za tuto možnost nesmírně vděčná, ale zároveň mě moc mrzí, že jsme s tátou neměli více času. Byla jsem zvyklá, že když jsem vařila nebo jela autem, volala jsem mu. Bylo to téměř každý den. Právě při těchto obyčejných činnostech mi dnes nejvíc dochází, že už mu zavolat nemůžu. Věřím ale, že díky našemu novému domovu bude jeho vzpomínka žít dál i s námi.
Domek, který jsme si společně vybrali, má navíc zajímavou historii. Sloužil obci jako městský úřad a nějakou dobu bylo ve druhém patře dokonce muzeum.
Domem vede jedna hlavní chodba, díky které lze obě poloviny domu oddělit a fungovat v nich samostatně. Do druhého patra se však v současnosti dá dostat pouze zvenku ze zahrady, takže bude potřeba vybudovat na každé straně domu vlastní schodiště.
Za domem se navíc nachází přístavba ve fázi hrubé stavby. Právě z ní bychom chtěli vytvořit hlavní společný prostor – obývací pokoj s kuchyní. Čeká nás ale ještě opravdu velké množství práce: kompletní podlahy, rozvody, topení, omítky, zateplení, izolace střechy, nová okna, napojení domu na kanalizaci a úprava odpadů.
Rekonstruovat začínáme v září a na všechno máme v podstatě jen podzim. Do konce listopadu musíme mít hotovo natolik, abychom se mohli nastěhovat. Čekají nás proto náročné měsíce, kdy budeme muset zvládnout obrovské množství práce v poměrně krátkém čase.
Je před námi spousta práce a sami ještě nevíme, jestli nám naše finanční prostředky vystačí na to, abychom dům přestavěli do podoby plnohodnotného bydlení alespoň pro dvě generace.
Přesto věřím, že se nám podaří vytvořit domov, který bude mít potenciál i pro další generaci. Naší dceři jsou teprve dva roky, ale dnešní doba ukazuje, že pro mladé lidi bude vlastní bydlení čím dál těžší. Pozemků ubývá a ceny rostou. Pokud o to jednou bude stát, chtěli bychom jí proto nechat celé horní patro a dát jí možnost zůstat jednou ve svém.
Výhra v soutěži by pro nás proto znamenala obrovskou pomoc. Umožnila by nám dokončit část rekonstrukce, na kterou už možná naše úspory nebudou stačit, a přiblížit tak náš sen o společném domově pro dvě, a jednou možná i tři generace.

Děkujeme za tuto příležitost.

S pozdravem Rivolovi